Kategorie: Různé

PŮVODNÍ FUNKCE KATASTRU NEMOVITOSTÍ

„Zemské katastry, vznikající v českých zemích v době pobělohorské, jsou úředním berním soupisem obdělávané a zemědělsky využívané půdy v zemi. Slovo katastr je odvozeno z latiny a znamená krátce asi totéž co soupis (caput = hlava, capitastrum = soupis podle hlav, později podle jakékoliv jednotky). Obecně býval slovem katastr označován přehledný soustavný popis zvláštních vlastností, osob, věcí nebo práv, zejména pak soupis pozemků nebo i výtěžků z obchodů a živností pořizované k daňovým účelům.
Potřeby poznat více své okolí, „zmapovat“ okolní terén se datují již od vlády Přemyslovců a vyvíjely se několik staletí. Ve 14. století si šlechta zajišťovala právo na majetek zápisem v zemských deskách. V r. 1650 se držebnosti poddaných zapisovaly do knih zvaných „urbáře“. Na základě rozhodnutí sněmu království Českého z r. 1650 vznikl v letech 1653 – 1656 elaborát známý jako první rustikální katastr. Ten byl později revidován a doplněn a je znám jako druhý rustikální katastr.
Vývoj šel dál. Na trůn usedla Marie Terezie, která také značnou měrou přispěla ke zlepšení evidence půdy. Pozadu za ní nezůstal ani její syn – Josef II. – za jehož vlády byl vydán patent o reformě daně pozemkové a vyměření půdy.
Základy novodobého katastru nemovitostí položil rakouský císař František I. svým patentem o dani pozemkové a vyměření půdy z r. 1817. Dalším významným datem v historii evidování půdy je 25. červen 1871, kdy byl vydán knihovní zákon, který upravoval zakládání pozemkových knih.
Tolik na úvod pouze velice stručný přehled počátku historie evidence půdy a katastru nemovitostí, z něhož je zřejmé, že prapůvodní důvod soupisu půdy a evidence nemovitostí byl jediný – vybírání daní.